S dcerkou jsem byl v lednu na hřišti Bzukovišti (její terminus techniku) a samozřejmě jí z té zimy teklo z nosu. Opět se ve mně hýblo básnické střevo a vytlačilo básničku / říkadlo pro ni na zasmání. To se podařilo, chechtala se tomu při každém utírání, takže účel splněn 🙂

Básničky jsem většinou psával dívkám na střední a vysoké, a teď je vymýšlím dcerkám. A tady si je ukládám.

Nudle nezbedná

Nudlo, Nudlo,
Nezlob už mě pod nosíkem,
Nebo tě utřu kapesníkem!